 |
               |
|
|
Pokud chcete začít střílet, to první co musíte mít je... odhodlání, a
pak následuje luk. Luky dělíme do několika kategorií.
První dělení je na
kladkové a nekladkové
Kladkový luk je luk, jehož součástí jsou dvě kladky. Na tyto kladky je napnuta dlouhá tětiva a pomocná lana. Jak známo, čím větší dráha, tím větší energie. To je princip "kladkáče", na tětivu působíme menší silou ale po větší dráze a tudíž tětiva dodá šípu více energie a ten pak letí dále, rychleji a má větší sílu. Při natahování se kladka pohybuje kolem své osy, vychyluje se a působí jako zvratná páka. Poměr obvodu kladek s délkou pomocných lan a tětivy dávají výslednou účinnost. Kombinace malé fyzické náročnosti kladkového luku a technických pomůcek (vypouštěč tětivy, mechanická zakládka šípu, více záměrných bodů) zpřístupňuje tento typ lukostřelby téměř komukoliv. S kladkovými luky se střílí zejména tyto sestavy: 3D (trojrozměrné terče v terénu), halová střelba na 18 metrů a teréní střelba. Pořádána jsou i mistrovství Evropy a světa. Výuka střelce je velmi zkrácena a někteří jedinci jsou schopni již po několika hodinách řízeného tréninku úspěšně konkurovat ostatním lukostřelcům s kladkovými luky.
Střed luku je vyráběn převážně z lehkých slitin. Levnější exempláře mají střed odlitý do formy, střed dražší je vyroben z výkovku duralu, který je dále zpracován na obráběcích strojích. Povrch je většinou chemicky barven.
Ramena luku jsou
vyráběna dvojím způsobem.
1) Drahá, lepená, sendvičová ramena ze skla,
karbonu, plastu nebo ze dřeva. Tyto luky jsou většinou využívány pro
sportovní účely. Nevýhody - vyžší cena, při použití lehkých šípů namáhání
lepených spojů. Výhody - lze získat větší přepětí materiálu a tím i větší
přesnost práce.
2) Levnější - lisovaná do formy. Skelná a karbonová
vlákna, jsou nasycena pryskyřicí a za tepla zpracována. Mají velice
dlouhou životnost. Takto vyrobená ramena jsou nejlepší, protože jsou velmi
kvalitní a mají poměrně nízkou cenu.
Tvar ramen je rovný nebo deflexně
reflexní.
Kladky luku jsou vyráběny zejména z lehkých kovů. Mají různé tvary (stále probíhá vývoj) a určují pracovní nátah luku. Kladky mají různou účinnost. Většinou je udávána v rozmezí 65%-80% Let Off, což je informace o energetické účinnosti, která je velmi důležitá pro sportovní střelbu. Optimálně je to pak asi 65% Let Off.
Pomocná lana kladkového luku jsou buď ze speciální oceli (Steel Cable), nebo z Fast Flightu (Dynema). V současnosti se používá materiál "Premium" vzniklý na základě Fast Flightu. Výměna se provádí v odborném servisu.
Tětiva kladkáče je většinou z Fast Flight nebo Premium. Tětiva zavěšená buď přímo na kladce, nebo na olivce pomocných lan.
Výhybka pomocných lan je vyráběna většinou z duralu. Slouží
k vychýlení pomocných lan mimo výstřelovou linii tětivy.
Pro výběr
vhodného kladkového luku je důležité znát parametry a fyzické schopnosti
střelce, a také disciplínu kterou chceme střílet. Luk se vybírá a
kompletuje přesně na míru, podle hodnoty nátahu.
Luky nekladkové jsem měl raději popisovat na prvním místě, protože je mám radši. Jsou to ty klasické luky, které můžeme vidět ve filmech o indiánech a s nekladkovým lukem střílel i sám Robin z Loksley. Luky nekladkové dělíme na:
Luk přímý tradiční (TRLB - Long Bow), který je nejstarší a nejjednodušší. Svislá osa probíhá středem luku. Dříve (někdy ještě dnes) byl vyráběn z jednoho kusu dřeva.
Luk tradiční reflexní(TRRB - tradiční reflexní luk) má špičky ramen ohnuty do ohybu (reflexu), osa luku je před samotným lukem. Má vyšší výstřelovou rychlost, ale menší směrovou stabilitu.
Luk zvratný, hluboký (deflexní) Ramena jsou vychýlena za svislou osou. Luk je celkově přesnější.
Kombinovaný luk (reflexně deflexní) se nazývá standartní nebo také Olympijský, protože je používán na olympiádách. Vyvinul se z něho dnešní sportovní luk.
Luky rozlišujeme také podle materiálu ze kterého jsou vyrobeny. Použitý materiál má po konstrukci na výkon luku největší vliv.
Luk dřevěný je vyroben překvapivě ze dřeva. Nejjednoduší typy jsou z jednoho kusu dřeva, trojúhelníkovitý nebo soudkovitý průřez. Ramena se od středu simetricky zužují, v šířce i v tloušťce. Účinnost těchto luků je dost malá. Používá se jasan, javor, tis. Již v historii se však objevují skládané tzv. sendvičové luky. Byly lepeny kožním klihem, skládaly se z více druhů dřev.
Luk ocelový nebo duralový byl používán ještě v nedávné historii (50.-60. léta minulého století). Dnes je zakázaný, protože byl náchylný k prasknutí a velmi nebezpečný.
Luky lepené - sendvičové se skládají z několika
materiálů např. ze sklolaminátů, sklouhlíkových laminátů, keramických
plátků, různých kovů, plastů, dřeva. Parametry luku závisejí hlavně na
krajních vrstvách, dále pak na jádru.
Tětiva prodělala obrovský vývoj. Na začátku byly zvířecí šlachy, tětiva se dělala s jedním očkem, její délka se upravovala pomocí očka druhého (úvazek). Dnes se používají tetivy vyrobené z materiálů jeko je Dacron (starší a tréningové luky), Fast Flight, Dynema, nebo Premium (pro sportovní a závodní luky). Tětiva má teď dvě očka která jsou omotána speciální omotávací nití, stejně jako střed tětivy.
